Co je vlhkost stlačeného vzduchu?

Vlhkost vzduchu můžeme vymezit několika způsoby:

Relativní vlhkost je definována jako poměr skutečného množství vodních par obsažených ve vzduchu k maximálnímu možnému množství par, které by měl vzduch při dané teplotě pojmout. Měrnou vlhkost definuje poměr hmotnosti vodní páry v kg k hmotnosti suchého vzduchu v g/kg. Absolutní vlhkost určuje poměr hmotnosti vlhkosti v kg obsažené v objemu 1 m3 vlhkého vzduchu vzduchu.

Rosný bod a tlakový rosný bod

Při každé teplotě existuje konkrétní bod, při kterém už vzduch není schopen přijímat žádnou vlhkost. Tomuto stavu se říká bod nasycení nebo také rosný bod (relativní vlhkost dosáhne svého maxima tedy 100 %). U nasyceného stlačeného vzduchu mluvíme jako o tlakovém rosném bodu. Od tohoto okamžiku se začíná tvořit kondenzát, který je nutné co nejrychleji ze stlačeného vzduchu odstranit.

Jaké je množství kondenzátu ve stlačeném vzduchu

Jak již bylo zmíněno, množství kondenzátu ve stlačeném vzduchu závisí na okolní teplotě nasávaného vzduchu do kompresoru. Čím je teplota vzduchu vyšší tím bude vznikat větší množství kondenzátu. Kritické období tedy nastává hlavně v letních měsících, kdy je okolní teplota nasávaného vzduchu nejvyšší. Jen pro představu při okolní teplotě 20°C je množství vlhkosti ve vzduchu 17,30 g/m3, při teplotě 35°C je tato hodnota více jak dvojnásobná a to 39,63 g/m3. V případě, že okolní vzduch při teplotě 35°C stlačíme na hodnotu tlaku 8 bar a znovu jej ochladíme na stejnou teplotu, nebude už vzduch schopen udržet takové množství vlhkosti, protože jeho objem se sníží na 1/8 m3 (4,95 g vlhkosti).

A protože maximální absolutní vlhkost závisí pouze na teplotě a objemu, ne na jeho tlaku dojde k odloučení kondenzátu v podobě 7/8 z celkového množství vlhkosti, což představuje 39,63 – 4,95 = 34,68 g. V případě, že tento kondenzát není rychle ze stlačného vzduchu odstraněn pomocí kondenzační nebo adsorpční sušičky, dochází k jeho unášení dál do systému rozvodů stlačeného vzduchu, kde představuje obrovské riziko. Z předchozí příkladu tedy vyplývá, že teplota nasávaného vzduchu do kompresoru je velice důležitá a zejména v letních měsících by měla být regulována na co nejnižší hodnotu.